* FRANZ PREIDL *
26.12.1810 - 28.8.1889
Jedna z nejvýznamnějších osobností Českokamenicka,
a rodák z tohoto domu.

obrázek

Franz Preidl se narodil 26. 12. 1810 v Lísce (Hasel), č.p. 7,
jako šesté z jedenácti dětí (a zároveň nejstarší syn) domácího
přadláka Floriana Preidla. Již od svých čtrnácti let pracoval Franz v otcově provozu
a po jeho smrti se ve svých pětadvaceti letech ujal firmy.
Roku 1834 zakoupil dům čp. 61 v České Kamenici, kam o pět let později
přenesl sídlo svého podniku. Preidl se zpočátku orientoval na výrobu plátěné příze,
kterou dodával především do Krásné Lípy, tradičního centra obchodu
s přízí s kontakty po celé Evropě.

obrázek obrázek

V roce 1852 koupil Preidl od Marie Knothe barvírnu čp. 155 v České Kamenici
a následně zde zřídil rovněž bělidlo. Díky obchodnickému talentu
a usilovné a cílevědomé práci se mu brzy podařilo vybudovat si stálou klientelu v Praze
a rozvinout podnik natolik, že zisk umožňoval pomýšlet na stavbu
vlastní mechanické přádelny.

*
Pro provoz přádelny byla nezbytná vodní síla a Preidl si proto pro stavbu vybral
polohu na říčce Kamenici poblíž horního (východního) konce Rabštejnského údolí,
kde roku 1857 zakoupil (na rozhraní katastrů Dolní Kamenice
a Kamenické Nové Vísky) první pozemky poblíž mlýna Lochmühle (čp. 10)
a také zemědělskou usedlost čp. 44 v Kamenické Nové Vísce.
Stavba třípatrového objektu přádelny (Dolní Kamenice čp. 68) byla zahájena o rok později
pod vedením děčínského stavitele C. Höniga a na podzim 1860 zde Preidl
začal vyrábět bavlněnou a plátěnou přízi na 1 600 vřetenech.
Celá továrna byla tehdy poháněna vodním kolem, od kterého se energie k vřetenům přenášela
transmisemi. Ještě téhož roku zde byl instalován první parní stroj a počet vřeten
se rok od roku zvyšoval.

obrázek obrázek

Obchod s přízí přinášel vysoké zisky, které šikovný obchodník Preidl
obratem investoval do budování svého malého impéria.
Hned roku 1860 roku zakoupil další pozemky v okolí své přádelny na katastru
Dolní Kamenice a také v zátočině říčky Kamenice přibližně uprostřed
Rabštejnského údolí, které již ležely na katastru sousední
Kamenické Nové Vísky.

*
Zde zbudoval v letech 1862 - 1864 další přádelnu (čp. 45 v Kamenické Nové Vísce),
která zahájila činnost s 5 000 vřeteny.
V pořadí třetí objekt v Rabštejnském údolí, přádelnu čp. 75 ležící
již na katastru Janské, získal Preidl roku 1864 jako rozestavěný objekt
od firmy Gebrüder Schwaab z Janské, která se dostala do finančních těžkostí.
Dostavba byla velice nákladná, protože si vyžádala odstřel velké části
skalního masivu, který k tovární budově ze severu přiléhá.
Provoz zde byl zahájen roku 1867 s 16 000 vřeteny na jemnou přízi.

obrázek obrázek

V průběhu let Preidl přikupoval další a další pozemky v okolí,
takže se zanedlouho stal téměř výhradním majitelem celého Rabštejnského údolí.
Preidlovy továrny byly vzhledem ke své poloze souhrnně nazývány Rabsteiner Spinnereien.
Toto označení bylo brzy zavedeno i jako oficiální obchodní název firmy
a Preidlovy výrobky byly mezi zákazníky obecně známy
jako Rabsteiner Garn und Zwirn.
Od roku 1865 používal Preidl jako zapsanou ochrannou známku
pro své výrobky symbol havrana sedícího na kameni (havran - Rabe, kámen - Stein,
tedy dohromady Rabstein) s monogramem F. P.

obrázek obrázek

Preidlovy investice se neomezily jen na Rabštejn.
Již roku 1865 zakoupil od Josefa Ohmeho mlýn v Horní Kamenici čp. 42
zvaný Obermühle s přádelnou umělé vlny krásnolipské firmy Hielle & Dittrich,
kterou v průběhu následujících čtyř let přestavěl na moderní přádelnu
bavlněného odpadu s 1 400 vřeteny.
Tato továrna byla roku 1882 přestavěna a rozšířena na 5000 vřeten.
Další, v pořadí již pátou přádelnu zřídil Franz Preidl
roku 1878 v Rumburku a v březnu 1885 ještě přikoupil
od Franze Hübela jun. přádelnu čp. 59 v Janské, kterou již roku 1858 postavili
bratři Schwaabové. Tento objekt byl zajímavý zejména díky svému poněkud netradičně
řešenému náhonu, který byl z podstatné části tvořen tunelem raženým ve skále.

*
Velikým přínosem pro Preidlovu firmu bylo otevření
České severní dráhy (Böhmische Nordbahn) roku 1869. Preidlovy přádelny byly vzhledem
k obrovským objemům přepravovaných surovin, hotové příze a uhlí pro železniční
společnost největším zákazníkem v širokém okolí.
Koleje mezi Markvarticemi a Českou Kamenicí proto nesledují
nejkratší možnou trasu, ale velkým obloukem se přibližují k Rabštejnskému údolí,
kde bylo v polích daleko od zástavby postaveno nádraží Rabstein (dnes Veselé pod Rabštejnem),
určené v první řadě právě pro překládání zboží pro rabštejnské přádelny.
Podnik tak byl schopen urychlit a zefektivnit dopravu zboží,
což přineslo další prosperitu.

obrázek obrázek

6. 6. 1872 stihl první Preidlovu přádelnu v Rabštejně (čp. 68 v Dolní Kamenici) požár,
který objekt úplně zničil.
Preidl však nechal objekt okamžitě obnovit a rozšířit na celkem 11 600 vřeten.
Dobový tisk nás informuje ještě o dalších, tentokrát jen dílčích požárech
v letech 1876 - 77, které již chod podniku výrazněji neohrozily.
Noviny se také zmiňují o stávce rabštejnských přadláků v březnu 1884.
Na svou dobu velké a technicky vyspělé továrny se dokonce staly určitou turistickou atrakcí
a jejich prohlídku spojenou s procházkou Rabštejnským údolím doporučoval
i známý propagátor zdejšího kraje prof. Amand Paudler,
který zároveň upozorňoval na technickou raritu - dvouválcový parní stroj v dolní
rabštejnské továrně čp. 75.

*
Mimo továren získal nebo vystavěl Franz Preidl postupem času desítky dalších
nemovitostí v České Kamenici a okolí.
Pro příklad lze uvést vilu Marie čp. 491 s rozsáhlou zahradou (dnešní dětský domov),
kde průmyslník sám bydlel, nebo hotel Stern (Hvězda)
v Děčínské ul. (Tetschnergasse) čp. 55-56.

*
Přebytek volného kapitálu vedl Franze Preidla na sklonku života
k investicím do větších celků nemovitostí.
10. října 1878 zakoupil od JUDr. Franze Merolta velkostatek Líšnice (Lischnitz)
u Mostu s pivovarem, po něm v říjnu 1880 následoval
Wolkenstein-Trostburgský velkostatek Prunéřov-Ahníkov (Brunnersdorf-Hagensdorf)
u Kadaně s pivovarem, zámkem a zříceninou hradu Hasištejn
v ceně přes 1,3 milionu zlatých.
Přes svůj vysoký věk (76 let) koupil Preidl v lednu 1886 ještě velkostatek Čížkovice (Tschischkowitz)
u Lovosic, který byl na prodej po krachu lovosického výrobce
čokolády Augusta Tschinkela.
Mimo to Preidl v průběhu let získal několik domů v Praze,
postavil hotel Kronprinz v Teplicích atp.

*
Obrovské zisky z Rabštejnských přádelen však Preidl nevynakládal
pouze k rozmnožení vlastního nemovitého majetku.
Od počátku své úspěšné podnikatelské dráhy byl znám jako štědrý mecenáš
se silným sociálním cítěním. V České Kamenici nechal na vlastní
náklady postavit chudobinec v ceně více než 30 000 zl. (1871),
své rodné obci Lísce věnoval školní budovu za 10 000 zl.,
další školu v ceně 7 000 zl. postavil na svém velkostatku v Líšnici na Mostecku.
Více než 60 000 zl. věnoval Preidl na rekonstrukci poutní
Mariánské kaple v České Kamenici, jejíž slavnostní znovuvysvěcení
proběhlo 29. 6. 1885, tedy v době oslav Preidlových 75. narozenin
a padesátiletého výročí jeho podnikatelské činnosti.
Tento velkorysý dar ocenil sám papež Leo XIII. a Preidlovi
udělil řád sv. Řehoře Velikého.

*
Franz Preidl také zastával v letech 1870 - 74 a 1880 - 83 úřad českokamenického starosty
a v této funkci se mj. zasloužil o založení Českokamenické
spořitelny (1872). Když se spořitelna za krize roku 1877 dostala do platební neschopnosti,
vyrovnal Preidl vzniklý deficit ve výši 34 000 zl. z vlastní kapsy a zachránil
tak úspory stovek drobných střadatelů.
Z Preidlovy pokladny byly také pravidelně poukazovány nemalé částky
mnoha zdejším spolkům, charitativním organizacím a nadacím.

obrázek

Preidlův podnikatelský úspěch a zásluhy byly roku 1872 oceněny
čestným občanstvím města Česká Kamenice,
v červenci 1876 udělením rytířského kříže řádu Františka Josefa
a roku 1887 dokonce povýšením do šlechtického stavu
s predikátem „Edler von Hassenbrunn“ ( přídomek „von Hassenbrunn“ vznikl
složením místních jmen Hassenstein a Brunnersdorf - Hasištejn a Prunéřov,
obojí na Preidlově panství v okrese Chomutov.

obrázek

Původní Preidlova volba přídomku „von Hassenstein“ nemohla být
povolena s ohledem na to, že stejný přídomek již používala
jedna z větví Lobkoviců.
Preidlův erb byl tvořen svisle polceným štítem, přičemž v levém poli
bylo vyobrazeno spřádací vřeteno a v pravé polovině sedící
havran (německy Rabe) jako symbol pro Rabštejn (Rabstein).
Poté co Preidl získal šlechtický titul, začali ho lidé na Českokamenicku
nazývat „von Haselbach“ podle potoka, který protéká
jeho rodnou obcí Líska ).

*
Z této pocty se však Franz Preidl již dlouho netěšil.
Zemřel 28. 8. 1889 na svém zámku v Čížkovicích. O tři dny později byl
za účasti velkého množství oficielních a spolkových delegací
i mnoha prostých lidí pohřben v soukromé hrobce na hřbitově
poblíž Mariánské kaple v České Kamenici.
Hodnota jeho pozůstalosti byla odhadována
na 15 milionů zlatých.


zdroj : Joza, P.: Rabštejnské údolí, Děčín 2002
Foto : Jaroslav Polák, archív

obrázek



* Z P Ě T *

NAVRCHOLU.cz